Z dob hrdinů - kapitola třetí



Sotva slunce vysvitlo, již nás Bíst budil, abychom se šli podívat na stopy v lese. Gurm, který si nechal noční zážitek pro sebe se nás snažil jeho vyprávěním uchvátit. Bíst odhadl, že se jedná o medvěda, který rozhodně nehledal u našeho tábora med.

"A není to náhodou medvěd zabiják?" zauvažoval Gurm.
"Myslíš že by ten medvěd byl původcem těch zmizení?" podivil se Bíst.
"Možné to je" uznal jsem Gurmovu teorii.
"Půjdeme po stopách?" otázal se Bíst.
"Za chvilku" poznamenal Gurm a začal v meditaci sbírat magickou sílu.

Já se k němu samozřejmě přidal. Pak jsme vyšli po stopách. Po slabé hodince jsme uviděli spící tři sáhy dlouhé zvíře.

"To je on?" zašeptal Bíst.
"Asi, já ho neviděl" odpověděl potichu Gurm.
"Tak jak na něj?"
"Máme vrhací nože a můžeme do něj poslat pár modrých blesků" řekl jsem.
"Bíste, já ho vylákám a ty na něj vyrazíš z boku." řekl Gurm.

A aniž se na něco ptal vyšel sebejistě k medvědovi. Já si připravoval nože a Bíst se vypravil podél meze opatrně zvířeti do boku. I já jsem šel asi tak na deset sáhů daleko a připravoval se na hod nožem.


Gurm se postavil pět sáhů před spící zvíře a na Bístovo znamení vrhl nůž. I já hodil své dva nože a sahajíc po dalších dvou jsem začal odříkávat kouzelnou formuli. Zvíře se po prvním zásahu se řevem probudilo a postavilo se na zadní. Já i Gurm jsme skoro současně dořekli zaklínadlo. Uvolněná manaenergie se mi nahromadila u očí a vyšlehla ven v podobě modrých blesků. Zvíře se už už vrhalo na Gurma. Bíst nečekal a pořádně do medvěda sekl halapartnou. Medvěd zařval a na chvilku zaváhal. To mi stačilo, abych hodil oba nože a začal odříkávat formuli na zelené blesky, o kterých Gurm nevěděl, že je ovládám. Ještě než však nože dolétly, zvíře udeřilo vší silou Bísta do hrudi, až mu kosti zapraštěly a otočil se směrem ke mě. Náhle jsem si uvědomil, že stojím tváří v tvář zraněnému a rozzuřenému zvířeti. Dořekl jsem formuli. Z očí mi vylétly dva zelené blesky, o poznání větší než předchozí modré. Jejich zásah zvíře rozzuřilo na nejvyšší míru. Vrhlo se na mě jak smyslů zbavené. Stál jsem přimražený na místě a nemohl jsem se hrůzou hnout. Vzdálenost se rychle krátila a já zahlédl Bísta, jak se sice žene na medvěda s halapartnou zezadu, ale příliš pomalu na to, aby zasáhl zběsilé zvíře včas. Tu sebou náhle zvíře trhlo a padlo na mne.


Jeho tíha mne srazila a já viděl, že oči šelmy pomalu vyhasínají. Pomalu jsem přicházel o vzduch a nemohl se nadechnout. Zvíře bylo příliš těžké, než abych s ním mohl hnout, natož je odvalit ze sebe stranou. Upadl jsem do mdlob. Gurm spolu s Bístem s údivem civěli na šíp, který trčel medvědovi v zádech. Podívali se směrem, odkud pravděpodobně vyletěl a uviděli onoho krolla, který včera málem způsobil velkou nepříjemnost.

"Rychle, nebo se udusí" zařval, až krev v žilách tuhla odhazujíc svůj dlouhý luk i s toulcem.

Bíst se vrhl ke krollovi a společně zvíře nadzdvihli. Gurm po mě hmátl a táhl mne z pod oné masy medvědího těla. Zase jsem se mohl nadechnout.

"Kde ses tu sakra vzal?" zeptal se Bíst.
"Chci taky ty peníze co vy a starosta mi dnes ráno řekl, kterým směrem jste se vydali." vykoktal ze sebe kroll.
"Aha, dík za pomoc" řekl Gurm.
"Zaplatíš mi pivo" zasmál se kroll tak nahlas, že mě to ihned vytrhlo z mrákot.
"Stáhneme ho a půjdeme pro peníze, ne?" ozval se Bíst.
"Může bejt" poznamenal kroll a vrhl se k medvědovi.
"Jak se vůbec jmenuješ?" optal se Gurm.
"Korm" prohlásil kroll, již zpracovávajíc medvědovu kůži nožem.

Zatímco Korm s Bístem stahovali kůži, Gurm mě dal napít nějakého lektvaru, který měl uschovaný ve svém vaku. Již po prvních doušcích se mi vracela síla do těla a bylo mi zcela jasné, že tento nápoj není jen obyčejný bylinný lektvar. Na lahvičce byl vyobrazen malý červený křížek a na spodku láhve značka, kterou používají alchymisté pro označení svých výrobků. To už byl ale medvěd v rekordním čase stažen a Korm sklízel svůj zasloužený obdiv. Ač poněkud těžkopádný, se svým nožem a lukem uměl opravdu zacházet. Cestou zpět do vesnice jsem se ještě opíral o hůl, Korm nesl kůži a Gurm s Bístem zatím zůstali u medvěda, kde hledali, které chutné kousky masa by se dali později případně zkonzumovat. Během deseti minut nás doběhli a každý si nesl asi dvě porce. Cesta nám ubíhala rychle, protože Korm neustále svým svérázným způsobem vyprávěl o svém dosavadním životě. Dozvěděli jsme se že je z vesnice daleko na severu a že jeho národ, ač neoplývá přílišnou inteligencí (což jsme zjistili z jeho častého se opakování ve výrazech), velmi dobře slyší a je velice silný, což potvrdil tím, že jednou rukou nadzvedl Bísta. Bíst se chtěl samozřejmě také předvést, ale jediným výsledkem jeho snahy o poponesení krolla byla namožená záda. Ve vesnici jsme zamířili rovnou ke starostovi. Ten nám vyšel vstříc a hned se vyptával.

"Tak co, už jste učinili naše hvozdy bezpečnými?"

Korm jen okázale nadhodil kůži na svých bedrech a i my se tvářili jako hrdinové.

"To jste jen zabili medvěda?" zhrozil se starosta.
"Medvěda zabijáka!" opravil jsem ze své zkušenosti starostu.
"Snad nám nechcete říct, že by nemohl být původcem vašich problémů" doplnil mne Gurm.
"Možná někdy roztrhal pár ovcí, ale.. "
"Ale?" ozval se konečně i Bíst, který se stále nenápadně opíral o halapartnu, aby ulevil bolavým zádům.
"Ale medvěd neumí střílet z luku a neovládá kromě svých drápů žádnou zbraň." odsekl starosta.
"Co zuby?" optal se nevině Korm.
"Když se vrátil jednou splašený kůň i s povozem, tak v něm byly zřetelné zářezy po meči a zabodnutých pár šípů" panovačně pronesl starosta.
"V koni?" zeptal se Korm a bylo vidět, že tento vtípek si dovolil ze své vůle a ne kvůli své nízké inteligenci.

Starosta si kupodivu zachoval rozvahu i barvu v tváři a doporučil nám, abychom kůži prodali a obtěžovali ho, až budeme mít nějaké opravdové výsledky. Korm sice poznamenal, že by mohl pustit nějakej ten lupen, ale nepronášel svá slova zas tak nahlas, aby způsobil nějaké problémy. Kůži se nám podařilo prodat za deset zlatých a v hospodě Gurm ukázal, že když chce, tak dokáže v kostkách i vyhrávat, takže se naše situace vyhoupla na koncových šestnáct zlatých.

Zpět na Brbla.NET

Z dob hrdinů
jednotlivé kapitoly:

Kapitoly "doformátovány" (Beta-verze - Už se to dá číst... Budu pokračovat ve vylepšování). Povídka je plná pravopisných a stylistických chyb (byla psána před lety - v dobách, kdy mi záleželo na obsahu a ne na formě...).
Pokud nějakou chybu naleznete (chybějící písmenko, slovo, nebo tak), pošlete mi prosím číslo kapitoly a větu se zvýrazněnou chybou.

Děkuji za pomoc při odchytávání Šotků.