Z dob hrdinů - kapitola dvanáctá



Ráno jsme vstali a Bíst se napral křížalami, protože naklíčená semena mu mocnechutnala.

"Půjdeme do hradu?" zeptal se Bíst s plnou pusou.
"Jo, já bych to prozkoumal" řekl Korm.
"Jak dlouho to tu bylo opuštěné?" zamyslel se nahlas Gurm.
"Asi týden, protože ten otevřený kalamář ještě není úplně vyschlý." odvětil jsem.
"Týden ,možná déle …" uvažoval dál Gurm
"Půjdeme už?" navrhl Korm.

Nikdo už nic neříkal a tak jsme se vydali směrem k hradu. Asi po hodině chůzejsme poznali, že slavné doby této stavby jsou již dávno pryč. Ze stavby zbylajen jedna věž a pár pobořených zdí. Když jsme vešli zbořenou hlavní branoudovnitř, začali jsme zběžně toto místo prohledávat.

"Nikde nic." hlásit Bíst.
"Jen šutry a kusy dřeva" pokračoval v hlášení Gurm.
"Občas nějaký rozbitý nádobí" doplnil jsem naše znalosti já.
"A nějaký okovaný dveře" řekl nevzrušeně Korm a znechuceně do oněch dveří kopl.

Ozvalo se zadunění. Všichni jsme se podívali ke krollovi. Stál u nějakéhorozbořeného domu, ale dveře vypadaly vcelku nově.

"Ukaž to kování?" řekl Gurm, "Žádná rez, ty tu nejsou zas tak dlouho!"

Korm nám naznačil, abychom byli zticha a přiložil ucho ke dveřím.

"Slyšíš něco?" zeptal se Bíst.
"To jsou asi krysy!" odpověděl Korm a začal prozkoumávat bytelnost dveří.
"Pozor, jděte dál" řekl Gurm a začal se dívat klíčovou dírkou dovnitř.

Pak se narovnal a cosi zamumlal. V jeho rukou se objevily nějaké hruštičky.

"Perfektní, už bych něco zakous" řekl Bíst a sápal se po ovoci.
"Bacha" řekl Gurm, opatrně hruštičky odložil a lehce polil dveře olejem.

Pak poodstoupil, vzal jednu hruštičku a vší silou ji na ně hodil. Ozvala sepořádná rána a v hořících dveřích se objevil asi pět coulů velký otvor. Do něhodal Gurm druhou hruštičku a kusem sebraného klacku do ni praštil. Další výbuch,tentokrát s ozvěnou z podzemí a ve dveřích cosi prasklo. Korm k nim přišel a nasvou sílu do nich jen lehce kopl. Dveře se rozpadly na tři kusy.

"Trochu nebezpečná svačinka" konstatoval Bíst, který opět žvýkal křížaly, abyzahnal svůj věčný hlad.

Před námi se objevil vchod do chodby. Pískání krys bylo o poznání silnější.

"Tak jdeme dovnitř?" optal se Gurm, který již chystal louč.
"Jistě, třeba tam najdeme něco k jídlu" řekl provokativně Korm a pevně uchopilsvůj kyj.
"Lezem, ať jsme zpět, než bude tma!" zavelel Bíst a sunul se za Kormem.

Vstoupili jsme do asi tři sáhy široké chodby. Korm uprostřed, Bíst vlevo a Gurmvpravo. Já převzal od Gurma louč a svítil jim na cestu.

"Já se z toho pískání zblázním!" prohlásil Bíst.
"Hele, cesta se dělí" upozornil nás Korm.

Asi deset sáhů před námi se objevila odbočka vpravo.

"Půjdeme doprava" rozhodl Gurm a vešel jako první.

Chodba byla užší, asi dva sáhy, takže první šel Korm s Gurmem, zatímcopřežvykující Bíst se zařadil po mém boku. Ušli jsme asi padesát sáhů. Krysípískot náhle zesílil.

"Já vopravdu zešílím" hudroval Bíst a zacpával si uši.
"Z tohohle zešílíš" zařval Gurm a ukázal před sebe.

V chodbě před námi se objevilo asi padesát krys a hnaly se přímo na nás.

"Zpět" zavelel Korm.
"Rychle ty sude" povzbuzoval Gurm Bísta běžícího před sebou.

Pískání dosáhlo vrcholu. Bíst mi najednou vytrhl louč z ruky, zastavil se azačal něco hledat v batohu.

"Uhni" řval na něho Gurm a marně se snažil protáhnout kolem jeho těla.

Bíst, který ho nevnímal, vytáhl láhev oleje, hodil ji do chodby za námi. Potéodhodil tím samým směrem i louč. Za námi vzplál oheň. Plameny šlehaly asi sáhvysoko. Bíst hypnotizovaně vhodil do ohně další láhev. Menší výbuch, posílenýozvěnou, zaplavil část chodby ohněm. Uviděli jsme krysy. Některé hořely, jinébyly jen popálené. Ale všechny se jako na povel otočily a pískot se začalzeslabovat.

"To nebylo špatný" ohodnotil jsem Bístův výkon.
"Počkáme až to dohoří a půjdeme dál, ne?" optal se Gurm zažehávající další louči.
"Tiše" ozval se pojednou Korm, "ty krysy se vrací, slyšíte ten pískot?"
"Tak ať, když se jim chce lítat jak ohnivý pometla" konstatoval suše Bíst.
"Ale ten zvuk nejde zpoza toho ohně" řekl naslouchající Gurm.
"To není možný, odkud by to jinak šlo" řekl nervózně Bíst čekajíc odpověď.
"Ven, ty chodby jsou spojený" zařval jsem a dal se na útěk.

Pozdě. Krysí hejno se přihnalo chodbou. Byli jsme uzavřeni. Jednu cestu námuzavíral oheň, druhou hejno rozzuřených hlodavců.

"Pozor" vykřikl Korm a vrhl se s Bístem kupředu.

Spatřil jsem naše válečníky, jak statečně, ale marně mlátí do krys. Korm jedrtil kyjem, Bíst halapartnou. Krysy byly najednou všude. Pod nohama, předemnou, za mnou, zkrátka všude. Pustil jsem se do nich holí. Byl jsem pokousán acítil jsem, že síly ubývají.

"Pozor" křikl Gurm a začal do krys házet oním zvláštním ovocem.
"Pusťte do nich nějaký kouzla" volal zoufale Bíst.

Začal jsem odříkávat formuli a vyslal pět modrých blesků. Každý zasáhl cíl.Gurm zpracovával svou holí krysy, které se mu dostaly až příliš blízko k tělu.Najednou jsem si všiml, že živých krys ubývá a nové již nepřicházejí.

"Dostaneme je" povzbuzoval nás Bíst.
"Všechny" dodal Korm a udeřil do hejna takovou silou, že zabil pět kusů.

Já však cítil, že již mnoho nesnesu.

"Pomoc" zakřičel Gurm.

Ohlédl jsem se a uviděl asi sáh vysokou obří krysu, která se sápala na Gurma.Sáhl jsem po noži a vrhl ho. Najednou mne přepadla palčivá bolest a já ztratilvědomí.

"Bacha" zařval Korm a vrhl se na přerostlou krysu.
"Vemte Thorma a padejte" houkl na Gurma s Bístem.

Ti uchopili mé bezvládné tělo a ustupovali. Korm začal pomalu couvat, přičemžnepřestával krysu obšťastňovat ranami. Celá naše skupinka se kvapem ubíralazpět. Gurm svítil, mne nesl Bíst a Korm sebevražedným způsobem bránil obříkryse v postupu.

"Padej taky!" houkl do tmy Gurm.

Odpovědí mu byl Kormův výkřik. Začalo se mi vracet vědomí. Uslyšel jsem dusot.

Před námi se objevil vchod, kterým jsme vešli. Bíst se vydrápal ven a opatrněmne položil na zem. Vrátil se zpět, vytrhl Gurmovi louč a rychle pádil napředKormovi. Uviděl ho, jak leží na zemi a brání se útočícímu hlodavci. Bíst uchopilkrollův kyj a uštědřil kryse ránu. Ta přestala dorážet na Korma a obrátila svoupozornost na barbara. Korm se rychle začal plazit pryč. Bíst chvíli srdnatě kryljeho ústup. Pak se otočil a rychle utíkal ven. Když vyběhli ven, ozval se zchodby zvuk podobný zachrochtání. V otvoru se objevil nás zvířecípronásledovatel. Korm sebral Bístovi svůj kyj, Bíst vytasil meč a Gurm pevněuchopil svou hůl. Krysa zaútočila. Nepřipravený Bíst chabě vykryl její útok ameč mu vypadl z ruky. Kormova rána dopadla tvrdě na hlavu zvířete, ale to jenzaváhalo s dalším útokem. Gurm se snažil zasáhnout krysu, ale té jako by jehorány nevadily. Začal jsem tedy odříkávat formuli na zelené blesky. Z mých očívyšlehly tři poslové smrti a zasáhly tvora spolu s další krollovou drtící ranou.Zvíře zaskučelo a pomalu se sesunulo k zemi.

"Je to mrtvý?" otázal se Gurm a šťouchl do těla holí.

To se najednou zachvělo. Chlupy krysy začaly mizet v těle. Hlava a celé tělozačalo měnit tvar na proporce podobné lidským.

"Lykantrop" vydechl Gurm.
"Krysodlak" poznamenal Korm.
"Rychle ho svažte, třeba ještě není po něm." houkl na nás Bíst, který se ze šokuprobral jako první.

Krom s Gurmem se vrhli k tělu a rychle ho znehybnili.

"Vezmeme ho s sebou do chajdy" prohlásil Gurm.

A tak jsme se neslavně vraceli zpět k lesu. Korm nesl zajatce, který již alespoňdýcháním dával najevo, že to s ním ještě není tak zcela špatný. Já, podpíranýBístem a Gurmem, jsem naopak úpěním upozorňoval, že to špatný je. Po dvouhodinách šouravé chůze jsme se dostali k obydlí druida.

"Kam ho mám dát?" otázal se Korm.
"K ohništi, ať na něj vidíme" prohlásil Gurm.

Ozvalo se žuchnutí.

"Chceme ho vyslýchat, tak vopatrně" upozornil Bíst krolla, který si protahovalzáda.
"Já bych se nejraději vyspal" zašeptal jsem a svalil se na kůže na zemi.
"Držím první stráž" zabručel Bíst, který si již obvazoval rány, utržené z boje skrysami.
"Vyslechneme ho teď, kdo ví, jestli by nám do rána nezmizel" zaprotestoval Gurm.

A také se hned nahnul k našemu úhlednému balíčku a vychrstnul na něj hrnek vody.Oči svázaného se pomalu otevřely. Budily dojem strachu, respektu a překvapení.

"Co jsi zač, proč jsi nás napad!" otázal se Bíst a nepřestával si přitomobvazovat zraněné lýtko.
"Kde to jsem?" zeptal se zmatený neznámý a začal se rozhlížet, jen co mu poutadovolovala.
"Odpověz!" poručil mu Korm a vycenil své ostré zuby.
"Pán krys…" prohlásil ležící a uhnul pohledem.
"Proč jsi nás chtěl zabít?" zeptal jsem se zesláblým hlasem já.
"Rozkaz od mého pána, v podzemí se nesmí nikdo procházet" řekl a bylo vidět, žejeho hrůza poněkud ustupuje.
"Kdo je tvůj pán?" otázal se Gurm, přičemž si jakoby mimoděk začal hrát s nožem.
"Mocný kouzelník, raději mne pusťte, nebo vás všechny zničí!" zvolal a začalzkoušet pevnost pout.
"My se jen tak někoho nelekneme" zabručel Bíst, který právě dokončil lékařskouprohlídku Korma.
"Dostal druida odtud, nevím, proč byste mu měli vy být nějakou překážkou…"opáčil. "Jakého druida?" zajímal se Gurm.
"Toho, co bydlel v téhle chajdě," zasmál se krysař a pokračoval, "byl jsem kdysitaké obyčejným člověkem, ale nyní můžu být i velkou silnou krysou. Propusťte mnea já vás nechám žít. Jinak…"
"Jak nám můžeš uškodit?" zachechtal se Bíst, "vždyť seš svázanej jak sele."

Tu se pojednou začalo ozývat praskání provazů a Pán krys se začal měnit zpět dosvé odporné podoby. Jeho obličej se začal prodlužovat, chlupy mu rostly všude potěle a celé jeho tělo se začalo proporcemi podobat té velké kryse, kterou byl vpodzemí. Gurm, oněmělý hrůzou, stačil jen tak tak uskočit, když se po něm ohnaltlamou. Bíst s Kormem pouze fascinovaně hleděli na potvoru, která se velmirychle začala pohybovat ke dveřím s úmyslem prchnout. Já, jelikož jsem bylunaven, jsem nebyl ani tak fascinován a překvapen, jako spíš znepokojen vývojemudálosti. Skoro automaticky jsem začal odříkávat formuli na zelené blesky, kterézasáhly prchajícího přímo do hlavy v okamžiku, když vyskakoval otevřenýmidveřmi. Ozvalo se zapištění a tělo zůstalo nehybně ležet na zemi.

"A teď už budu opravdu spát" řekl jsem flegmaticky a omdlel vysílením…


Zpět na Brbla.NET

Z dob hrdinů
jednotlivé kapitoly:

Kapitoly "doformátovány" (Beta-verze - Už se to dá číst… Budu pokračovat ve vylepšování). Povídka je plná pravopisných a stylistických chyb (byla psána před lety - v dobách, kdy mi záleželo na obsahu a ne na formě).
Pokud nějakou chybu naleznete (chybějící písmenko, slovo, nebo tak), pošlete mi prosím číslo kapitoly a větu se zvýrazněnou chybou.

Děkuji za pomoc při odchytávání Šotků.