Z dob hrdinů - kapitola čtvrtá



Hned ráno na mě a Gurma Korm čučel jak blázen, protože meditaci viděl poprvé v životě. Měl sice pár poznámek o tom, proč se tváříme jak při používání sociálního zařízení, ale jinak si raději držel odstup. Zaplatili jsme za nocleh a vyrazili jsme do lesa po cestě ještě před svítáním. Než jsme opustili město, koupili jsme na Gurmův popud brokát za sedm zlatých, kterým se ten šašek ovinul. Dle jeho plánu měl jít on a Bíst jako jeho sluha přes les po cestě a my je měli krýt. Jeho představy byly takové, že bude přepaden a okraden, čemuž jsme my dva měli zabránit. A jelikož nikoho nic lepšího nenapadlo, učinili jsme tak (konec konců, kupoval ten brokát za své peníze). Již dvě míle před lesem jsme se rozdělili. Já a Korm jsme šli jako první. Schovali jsme se v lese u cesty v místech, kde údajně lidé mizeli. Gurm a Bíst čekali až se rozední a pak okázale vyšli směrem k lesu. Hlasitě si povídali, že jsme je slyšeli už na půl míle daleko (tedy alespoň Korm ano a sliboval potichu Gurmovi, že se mu za přezdívku ušák, kterou Gurm údajně navrhoval, pomstí). Když k nám přišli asi tak na dvacet sáhů daleko, najednou zasvištěl šíp a zabodl se Bístovi do nohy. Ten zcela přirozeně reagoval zvukem, který vydává prase, pokud mu pustíte na nohu kovadlinu. Korm, který podle zvuku šípu stačil zaregistrovat směr odkud vyletěl okamžitě střelbu opětoval. Kupodivu i na druhé straně se ozval kvikot, i když o poznání slabší než Bístův. To už ale Gurm, který zahlédl útočníka pronášel zaklínadlo a jeho postava začala mít namodralou záři. Z očí mu vytryskly modré blesky. Zhruba v tom samém okamžiku jsem ucítil bolest v levé ruce. Byla šípem přišpendlena ke kmeni. Podíval jsem se směrem, kam mířila okřídlená část šípu a spatřil podivnou asi jeden a půl sáhu vysokou zelenou postavu v koženém oblečení, která právě zasouvala do luku další šíp. Zachoval jsem si duchapřítomnost a použil stejné kouzlo jako Gurm. Zelená postava se na mne zadívala a zcela nechápajíc moje počínání zapomněla vystřelit z luku. To se jí stalo osudné. Tři modré blesky mi vyšlehly z očí a zasáhly strnulé mužíčkovo tělo. Korm mezitím řádil s lukem tím způsobem, že se zavřenýma očima naslouchal a střílel do lesa. Asi dvakrát z celkem patnácti vypálených střel zasáhl cíl. Bíst, který si s bolestným výrazem ve tváři vytahoval šíp z nohy mi připomněl, že i mne ruka připíchlá ke stromu bolí. Šípu jsem ulomil špičku a vytáhl ho. Vyvalila se na mne krev z porušené žíly. Při pohledu na ránu se mi udělalo mdlo ale vydržel jsem zůstat při vědomí a logicky uvažovat. Okamžitě jsem utrhl kus svého oblečení a ránu zaškrtil. Rychle jsem se vydal ke Gurmovi doufajíc, že u sebe bude mít nějaký kouzelný lék. K mé smůle jeden šíp prostřelil Gurmovi tornu, rozbil skleněné nádobky a tak se obsah dvou lahviček zcela znehodnotil. Korm okamžitě prohlédl mou ránu a s konstatováním "To není dobré!" mne vzal na záda a upaloval se mnou do vesnice. Zatím Gurm přesvědčoval Bísta, že i když je zelený mužík zlý a poranil ho, bude lepší, pokud blesky zraněného zeleného muže svážou a rychle odtud zmizí. Bíst se s radostí pustil do svazování bezvládného těla a Gurm mezitím prohlížel ostatní mrtvoly. Nalezl dva zabité šípem, jednoho přeťatého napůl od Bísta a jednoho upraženého, kterého jsem měl na svědomí já. Našel u nich luky, toulce šípů, celkem dvacet zlatých a u dvou kožené brnění. Vše pečlivě sesbíral a dal se s Bístem na kvapný ústup. Mezitím už byla vesnice Kormovi i mě na dohled. Ihned jsme zamířili k místnímu mastičkáři, který mi ránu vyčistil a obvázal. Za svou službu nechtěl zhola nic. Pouze nám řekl:

"Doufám, že pomstíte smrt mého strýce, který byl v těchto lesích oloupen a zabit."

Tuto službu jsme mu rádi slíbili a zatímco já jsem si šel odpočinout do hospody, Korm šel, ač udýchán, napřed našim kamarádům. Potkal je asi v polovině cesty k vesnici. Zprvu se divil, proč se tahají s omráčeným nepřítelem, ale po deseti minutách usilovného Gurmova vysvětlování pochopil, že možnost získání informací o počtu, vyzbrojení a úkrytu nepřítele za tu námahu stojí. Když přišli do vesnice, byl jsem zrovna na cestě informovat starostu o našem výkonu. Má snaha byla zbytečná, protože si nás samozřejmě při příchodu všimla celá náves a zelený náklad mých přátel se dokázal postarat o starostův zájem sám. Ihned jsme šli se zajatcem do místního vězení. K výslechu byl povolán i místní asi pětaosmdesátiletý kronikář. Výslech začal mírumilovně Gurm.

"Chceš žít?"

Na tuto otázku zelený mužík kvapně přikýval.

"A odpovíš nám na pár otázek?"

Nyní sice mužík také kývl, ale již ne tak rychle.

"Co jste zač?"
"Goblini" pronesl mužík.

Kronikář potřásl souhlasně hlavou a zapsal si vše pečlivě do knihy.

"Kolik vás je?" ozval se Korm.
"Bylo nás pět." pronesl pomalu a rozvážně goblin, ale bylo vidět, že počty mu příliš nejdou.
"Kde máte doupě?" otázal jsem se pro změnu já.

Goblin zarytě mlčel. Bíst řekl:

"Korme, vraž mu jednu, ať se rozpovídá."

Korm se rozpřáhl. Goblin už už začal otevírat papulu, ale tu se najednou ozval svist a krollova ruka dopadla strašlivou ranou goblinovi přímo na krk. Ozvalo se slabé křupnutí. Goblin teď nejen zarytě mlčel, ale ještě k tomu nejevil známky života.

"Promiňte" začal se omlouvat provinile Korm, vida, že jeho rána goblina příliš nerozpovídala, ba spíše naopak.

Kronikářovi se při pohledu na goblina s čerstvě přeraženým vazem udělalo mdlo a tak sebou pro jistotu seknul na zem. Starosta si mumlal něco o tupém mozku, ale vidouc krollovy zapálené oči, raději nám nabídl, že pokud nalezneme kořist goblinů, bude rozdělena na pět dílů, přičemž jeden díl dostane vesnice a zbytek si rozdělíme my. Korm při vidině bohaté odměny docela zapomněl na starostovu poznámku a my si zapamatovali, že pokud si někdy poštveme Korma proti sobě, tak to snad pár zlaťáků spraví.

K mému a Gurmovu štěstí přijel večer do vesnice přespat kouzelník, který měl v úmyslu se tu zdržet pár dní. Jelikož jsme já i Gurm cítili, že se naše mentální vlastnosti zlepšili, přišli jsme za tímto mužem s prosíkem, zdali by nás nemohl naučit, za patřičný poplatek, novým kouzlům. Kouzelník se sice zprvu vytáčel, protože patřil k mírumilovným lidem, kteří kouzla používají jen k sebeobraně a neučí je každé floutky, kteří si o to řeknou. Když jsme se ale pochlubili tím, že ve zdejším kraji potíráme lapky, změnil na nás názor a věnoval se nám celý měsíc. Korm se mezitím spolu s Bístem cvičili v boji, posilovali tělo a Korma jsem dokonce naučil i jeho vlastní podpis, z čehož měl takovou radost, že nám půjčil peníze ze svého skrytého měšce na zaplacení kouzelníka. Já jsem se naučil kouzlo, které dokáže zapálit oheň, teleportaci a neviditelnost. Gurm, který se mi svěřil pouze s tím, že se naučil konečně také ty zelené blesky, ale zbytek svých nových dovedností si nechal jen pro sebe. Možná že by mi neřekl ani o těch blescích, kdyby se mu nepodařil při jejich kouzlení totální kiks, kdy se mu manaenergie místo do očí soustředila do rukou a výsledkem byly efektní bleskové rukavice a následné popálení všech prstů. Po dotazu co se mu stalo musel, i když nerad, s pravdou ven. Starosta byl sice netrpělivý, protože si myslel, že se já a Gurm flákáme, zatímco se Korm s Bístem flákají navzájem doopravdy. Po měsíci učení jsme však byli připraveni zaútočit na gobliny plnou silou. Korm i Bíst udělali velký pokrok ve zvládnutí svých zbraní a já s Gurmem jsme po měsíci učení zvládali nová kouzla zcela bezchybně. Oba jsme i při meditaci cítili, že se nám daří zachytit více magické energie než dříve, což bylo důkazem toho, že jsme se opravdu zlepšili. Mimo jiné se mě i Bístovi zhojily naše rány utržené při minulém setkání se zelenými gobliny. A aby těch dobrých zpráv nebylo málo, kouzelník nám prozradil, že bydlí ve městě Borak a pokud to tu přežijeme (nevím proč se na nás tak soucitně koukal), tak že by nás jistě naučil něco nového. No a takto nám tedy uteklo dvaatřicet dní.

Zpět na Brbla.NET

Z dob hrdinů
jednotlivé kapitoly:

Kapitoly "doformátovány" (Beta-verze - Už se to dá číst... Budu pokračovat ve vylepšování). Povídka je plná pravopisných a stylistických chyb (byla psána před lety - v dobách, kdy mi záleželo na obsahu a ne na formě...).
Pokud nějakou chybu naleznete (chybějící písmenko, slovo, nebo tak), pošlete mi prosím číslo kapitoly a větu se zvýrazněnou chybou.

Děkuji za pomoc při odchytávání Šotků.