Z dob hrdinů - kapitola čtvrtá



Hned ráno na mě a Gurma Korm čučel jak blázen, protože meditaci viděl poprvé v životě.Měl sice pár poznámek o tom, proč se tváříme jak při používání sociálního zařízení, alejinak si raději držel odstup. Zaplatili jsme za nocleh a vyrazili jsme do lesa po cestěještě před svítáním. Než jsme opustili město, koupili jsme na Gurmův popud brokát za sedmzlatých, kterým se ten šašek ovinul. Dle jeho plánu měl jít on a Bíst jako jeho sluha přesles po cestě a my je měli krýt. Jeho představy byly takové, že bude přepaden a okraden, čemužjsme my dva měli zabránit. A jelikož nikoho nic lepšího nenapadlo, učinili jsme tak (koneckonců, kupoval ten brokát za své peníze). Již dvě míle před lesem jsme se rozdělili. Já a Kormjsme šli jako první. Schovali jsme se v lese u cesty v místech, kde údajně lidé mizeli. Gurma Bíst čekali až se rozední a pak okázale vyšli směrem k lesu. Hlasitě si povídali, že jsmeje slyšeli už na půl míle daleko (tedy alespoň Korm ano a sliboval potichu Gurmovi, že se muza přezdívku ušák, kterou Gurm údajně navrhoval, pomstí). Když k nám přišli asi tak na dvacetsáhů daleko, najednou zasvištěl šíp a zabodl se Bístovi do nohy. Ten zcela přirozeně reagovalzvukem, který vydává prase, pokud mu pustíte na nohu kovadlinu. Korm, který podle zvuku šípustačil zaregistrovat směr odkud vyletěl okamžitě střelbu opětoval. Kupodivu i na druhé straněse ozval kvikot, i když o poznání slabší než Bístův. To už ale Gurm, který zahlédl útočníkapronášel zaklínadlo a jeho postava začala mít namodralou záři. Z očí mu vytryskly modré blesky.Zhruba v tom samém okamžiku jsem ucítil bolest v levé ruce. Byla šípem přišpendlena ke kmeni.Podíval jsem se směrem, kam mířila okřídlená část šípu a spatřil podivnou asi jeden a půl sáhuvysokou zelenou postavu v koženém oblečení, která právě zasouvala do luku další šíp. Zachovaljsem si duchapřítomnost a použil stejné kouzlo jako Gurm. Zelená postava se na mne zadívala azcela nechápajíc moje počínání zapomněla vystřelit z luku. To se jí stalo osudné. Tři modréblesky mi vyšlehly z očí a zasáhly strnulé mužíčkovo tělo. Korm mezitím řádil s lukem tímzpůsobem, že se zavřenýma očima naslouchal a střílel do lesa. Asi dvakrát z celkem patnáctivypálených střel zasáhl cíl. Bíst, který si s bolestným výrazem ve tváři vytahoval šíp znohy mi připomněl, že i mne ruka připíchlá ke stromu bolí. Šípu jsem ulomil špičku a vytáhlho. Vyvalila se na mne krev z porušené žíly. Při pohledu na ránu se mi udělalo mdlo alevydržel jsem zůstat při vědomí a logicky uvažovat. Okamžitě jsem utrhl kus svého oblečenía ránu zaškrtil. Rychle jsem se vydal ke Gurmovi doufajíc, že u sebe bude mít nějaký kouzelnýlék. K mé smůle jeden šíp prostřelil Gurmovi tornu, rozbil skleněné nádobky a tak se obsah dvoulahviček zcela znehodnotil. Korm okamžitě prohlédl mou ránu a s konstatováním "To není dobré!"mne vzal na záda a upaloval se mnou do vesnice. Zatím Gurm přesvědčoval Bísta, že i když je zelenýmužík zlý a poranil ho, bude lepší, pokud blesky zraněného zeleného muže svážou a rychle odtudzmizí. Bíst se s radostí pustil do svazování bezvládného těla a Gurm mezitím prohlížel ostatnímrtvoly. Nalezl dva zabité šípem, jednoho přeťatého napůl od Bísta a jednoho upraženého, kteréhojsem měl na svědomí já. Našel u nich luky, toulce šípů, celkem dvacet zlatých a u dvou koženébrnění. Vše pečlivě sesbíral a dal se s Bístem na kvapný ústup. Mezitím už byla vesnice Kormovii mě na dohled. Ihned jsme zamířili k místnímu mastičkáři, který mi ránu vyčistil a obvázal. Zasvou službu nechtěl zhola nic. Pouze nám řekl:

"Doufám, že pomstíte smrt mého strýce, který byl v těchto lesích oloupen a zabit."

Tuto službu jsme mu rádi slíbili a zatímco já jsem si šel odpočinout do hospody,Korm šel, ač udýchán, napřed našim kamarádům. Potkal je asi v polovině cesty k vesnici.Zprvu se divil, proč se tahají s omráčeným nepřítelem, ale po deseti minutách usilovnéhoGurmova vysvětlování pochopil, že možnost získání informací o počtu, vyzbrojení a úkrytunepřítele za tu námahu stojí. Když přišli do vesnice, byl jsem zrovna na cestě informovatstarostu o našem výkonu. Má snaha byla zbytečná, protože si nás samozřejmě při příchodu všimlacelá náves a zelený náklad mých přátel se dokázal postarat o starostův zájem sám. Ihned jsmešli se zajatcem do místního vězení. K výslechu byl povolán i místní asi pětaosmdesátiletýkronikář. Výslech začal mírumilovně Gurm.

"Chceš žít?"

Na tuto otázku zelený mužík kvapně přikýval.

"A odpovíš nám na pár otázek?"

Nyní sice mužík také kývl, ale již ne tak rychle.

"Co jste zač?"
"Goblini" pronesl mužík.

Kronikář potřásl souhlasně hlavou a zapsal si vše pečlivě do knihy.

"Kolik vás je?" ozval se Korm.
"Bylo nás pět." pronesl pomalu a rozvážně goblin, ale bylo vidět, že počty mu příliš nejdou.
"Kde máte doupě?" otázal jsem se pro změnu já.

Goblin zarytě mlčel. Bíst řekl:

"Korme, vraž mu jednu, ať se rozpovídá."

Korm se rozpřáhl. Goblin už už začal otevírat papulu, ale tu se najednou ozval svista krollova ruka dopadla strašlivou ranou goblinovi přímo na krk. Ozvalo se slabé křupnutí.Goblin teď nejen zarytě mlčel, ale ještě k tomu nejevil známky života.

"Promiňte" začal se omlouvat provinile Korm, vida, že jeho rána goblina příliš nerozpovídala,ba spíše naopak.

Kronikářovi se při pohledu na goblina s čerstvě přeraženým vazem udělalo mdlo a taksebou pro jistotu seknul na zem. Starosta si mumlal něco o tupém mozku, ale vidouckrollovy zapálené oči, raději nám nabídl, že pokud nalezneme kořist goblinů, buderozdělena na pět dílů, přičemž jeden díl dostane vesnice a zbytek si rozdělíme my.Korm při vidině bohaté odměny docela zapomněl na starostovu poznámku a my si zapamatovali,že pokud si někdy poštveme Korma proti sobě, tak to snad pár zlaťáků spraví.

K mému a Gurmovu štěstí přijel večer do vesnice přespat kouzelník, který měl v úmyslu setu zdržet pár dní. Jelikož jsme já i Gurm cítili, že se naše mentální vlastnosti zlepšili,přišli jsme za tímto mužem s prosíkem, zdali by nás nemohl naučit, za patřičný poplatek, novýmkouzlům. Kouzelník se sice zprvu vytáčel, protože patřil k mírumilovným lidem, kteří kouzlapoužívají jen k sebeobraně a neučí je každé floutky, kteří si o to řeknou. Když jsme se alepochlubili tím, že ve zdejším kraji potíráme lapky, změnil na nás názor a věnoval se nám celýměsíc. Korm se mezitím spolu s Bístem cvičili v boji, posilovali tělo a Korma jsem dokoncenaučil i jeho vlastní podpis, z čehož měl takovou radost, že nám půjčil peníze ze svého skrytéhoměšce na zaplacení kouzelníka. Já jsem se naučil kouzlo, které dokáže zapálit oheň, teleportacia neviditelnost. Gurm, který se mi svěřil pouze s tím, že se naučil konečně také ty zelenéblesky, ale zbytek svých nových dovedností si nechal jen pro sebe. Možná že by mi neřekl anio těch blescích, kdyby se mu nepodařil při jejich kouzlení totální kiks, kdy se mu manaenergiemísto do očí soustředila do rukou a výsledkem byly efektní bleskové rukavice a následné popálenívšech prstů. Po dotazu co se mu stalo musel, i když nerad, s pravdou ven. Starosta byl sicenetrpělivý, protože si myslel, že se já a Gurm flákáme, zatímco se Korm s Bístem flákajínavzájem doopravdy. Po měsíci učení jsme však byli připraveni zaútočit na gobliny plnou silou.Korm i Bíst udělali velký pokrok ve zvládnutí svých zbraní a já s Gurmem jsme po měsíci učenízvládali nová kouzla zcela bezchybně. Oba jsme i při meditaci cítili, že se nám daří zachytitvíce magické energie než dříve, což bylo důkazem toho, že jsme se opravdu zlepšili. Mimo jinése mě i Bístovi zhojily naše rány utržené při minulém setkání se zelenými gobliny. A aby těchdobrých zpráv nebylo málo, kouzelník nám prozradil, že bydlí ve městě Borak a pokud to tupřežijeme (nevím proč se na nás tak soucitně koukal), tak že by nás jistě naučil něco nového.No a takto nám tedy uteklo dvaatřicet dní.

Zpět na Brbla.NET

Z dob hrdinů
jednotlivé kapitoly:

Kapitoly "doformátovány" (Beta-verze - Už se to dá číst… Budu pokračovat ve vylepšování). Povídka je plná pravopisných a stylistických chyb (byla psána před lety - v dobách, kdy mi záleželo na obsahu a ne na formě).
Pokud nějakou chybu naleznete (chybějící písmenko, slovo, nebo tak), pošlete mi prosím číslo kapitoly a větu se zvýrazněnou chybou.

Děkuji za pomoc při odchytávání Šotků.