Chcete si nechat pohádku přečíst? Stáhněte si ji namluvenou (3.3MB, formát ogg). Nejde Vám přehrát? Zkuste Winamp.
Byl jednou jeden princ a ten chtěl být za každou cenu něčím zajímavý. Když bylmalý, polykal cínové vojáčky a strkal si hrách do uší i nosu, kde ho nechalklíčit. Později běhal nahý po chodbách hradu, což v jeho osmnácti letechkolikrát vyděsilo právě procházející vyslance a vyslankyně z jiných království.Když si všichni pomalu začali zvykat, že princ je nudista, přišlo na řadutetování a piercing. Krále vyděsilo hlavně oko propíchnuté tetovací jehlou aoddělení levé a pravé mozkové hemisféry platinovou destičkou, která zvenčí(tedy mimo hlavu) vypadala jako popravčí sekera. Co na tom, že princ díky tomunesměl na letiště, protože vždycky totálně zkratoval detektor kovů, horší bylo,že žádná princezna takového rozjařeného exota nechtěla za muže. No a nebylo sečemu divit. Vždyť princ si lakoval nehty na nohou a barvil si vlasy – nalevo odsekery na modro a napravo od ní na zeleno. Topůrko používal na vyvěšení vlajkys vyobrazením vyklíčeného hrachu. Navíc ještě asynchronně mrkal a občas dostaltik do levé nosní dírky, což vypadalo obzvlášť nechutně.
Král marně hledal slepou, hluchou, blbou a k tomu bohatou princeznu pro svéhopotomka. Tato kombinace byla buďto neúplná, nebo již dávno obsazená. Král semarně snažil prezentovat svého synáčka jako hodného a pozorného prince. Kdyžjednou princ přinesl nápadnici místo pugétu chcíplou myš v brokátovém kostýmku,vzala jeho pracně budovaná pověst kavalíra za své. Princ své excesy zvyšoval.Bungee jumping s gumou mu byl málo vzrušující. Dlouho trvalo, než si nechalrozmluvit použití struny G místo pružného lana. A když začal princ uvažovat oumělé endoprotéze zakončené kuří nohou, vypěnily králi nervy. Ihned se seběhlyuklízečky a začaly honem stírat. Během okamžiku měl král nervy v kýblu. A ne vjednom, hned v deseti.
„Ty rozcapený a nehodný fracku,“ oslovil něžně budoucího vládce rozlehlé země,„už mě točit nebudeš !!!“ pronášel dál klidným hlasem o síle několika stovekdecibelů.
„Heh?“ odpověděl srozumitelnou češtinou synátor a se zájmem sledoval barevnézměny v otcově tváři.
„A dost, ode dneška už žádní Pokémóni !!!!!!“ zařval král a demonstrativně vypnultelevizi, zrovna když Pikachu pronášel velmi důležitou a vše vysvětlující větu„Pikáááááá Pikááááá Čupikááááá, Pikáááááčůůůůůů !!!“
Princ se rozbrečel svým zbylým okem, až sekera v jeho palici zavrzala. Jehomake-up se rozlil po tváři a vytvořil nové dílo, nad kterým by srdce milovníkaabstraktního umění zaplesalo. Král byl šokován. Poprvé uviděl svého synaprojevit lítost. Něco mu na jeho výrazu ale nesedělo. Byl příliš bolestný.Sklouzl pohledem na jeho pravou nohu a všiml si, že princ se chytil do želez namedvěda, na kterého dal král políčit uprostřed audienční místnosti, protože mu chodil na med.
Pokud je vám divné, že železa na medvěda byla v audienční místnosti, měli bystevědět, že ta železa patřila králi a mohl si s nimi dělat, co chtěl. Stejně jakotuhle pohádku píšu já, a tak se v ní stane to, co chci já.
Tak:
Princ, s čerstvě amputovanou nohou, odkráčel do svých komnat omdlít. Jehoduševní stav se nezlepšil ani po týdnu. Nemohl si již lakovat všech deset nehtůna nohou, a tak nebylo divu, že byl rozmrzelý. Celé království se pokrylo černýmsuknem. No, celé, až na mlynáře a jeho mlýn, protože jim to tou bílou moukoufurt kazil. Proto dostal pokutu, až zčernal, a vše bylo v pořádku. Král vyhlásil,že ta, která prince rozveselí, dostane půlku království a zbytky prince. Nikdose na hrad ale nehrnul. Král zvyšoval nabídky, prosil, hrozil, sliboval, až senakonec přihlásila jedna dívka, že by to zkusila.
Byla to chytrá Jana, sestra nechvalně známého hloupého Honzy, který zabilposlední exemplář výstavního draka a již šestým rokem bručel v místníhladomorně. Chytrá Jana si podmínila pokus tím, že když uspěje, bude její bratrrehabilitován a propuštěn. Král, ač nerad, souhlasil. S láskou vzpomínal nadoby, kdy s drakem lítali po světě. Drak si vždy vymohl nějakou princeznu ksnědku a král ji předtím ještě…, ehm no, co dělal král, to sem nepatří. Jde jen o to, že jednou se drakovi neudělalo dobře, princeznu vydávil a král si jipak musel vzít, protože s ním čekala…, no to sem taky nepatří. Jednoduše, takhle král přišel ke svému synovi a lehce natrávené královně.
Chytrá Jana se nechala dovést k princovi, který usedavě plakal. Nejprve mu duplana zdravou nohu, aby měl proč řvát, a pak se posadila vedle něho. O čem si s nímpovídala se asi nikdy nedovíme. Jisté je jen to, že když se dveře do komnatyotevřely, princ se chechtal, až se za břicho popadal, a chytrá Jana se takytlemila jak blázen. Král byl spokojen a dal chytré Janě kostru jejího bratra. Takonečně poznala, že hladomorně se neříká hladomorna jen tak pro nic za nic, aleco se dalo dělat.
A byla svatba. Princ si prosadil svoji a nakonec měl jednu nohu opravdu kuří.Chytrá Jana se vdala docela ráda, protože ve svých osmdesáti sedmi na to užpřeci jen měla léta. Král, kterému to nedalo, se šel podívat na videozáznam, cochytrá Jana s princem dělala, že ho tak rozesmála. Když si pustilvideo na nohu, zařval bolestí a rozhodl se pustit si ho raději klasickýmzpůsobem. Stiskl tlačítko a rázem zjistil, že mu chybí televize. Rozzlobil se nasvou sklerózu a dal vše do kupy. Když se pak koukal na tu kupu, na jejímž vrškubyla televize, pustil video podruhé. Na obrazovce zapraskal obraz a objevily sedvě postavy. Chytrá Jana vytáhla odkudsi bombu s rajským plynem a začala princezfetovávat. Ano ano, milé děti, chytrá Jana se stala královnou a kralovala až dosvé smrti (tedy asi tři měsíce). Pak se vlády ujal bývalý princ, ale to by bylospíš na horor. Zavedl povinné tetování s kuří nohou. Ano, je to tak, každý vkrálovství musel mít tetu s kuří nohou. Důležité ale je, že princ konečně nebylsmutný. Chvilkami byl dokonce tak veselý, že o něho projevil zájem i doktorChocholoušek z nedalekého ústavu. Princ byl převezen na místo, kam už dávnopatřil, a pokud mu nenasadili elektrošoky, tak se tam chechtá dodnes…
